TEDA JÁ SI MYSLÍM, ŽE ...
Kytička, 22:
Představte si, že se najednou vzbudíte vedle slavného houslového virtuosa, u kterého vyšlo najevo, že trpí smrtelnou nemocí ledvin. Došlo k tomu, že jste jediný člověk, který má stejnou krevní skupinu jako houslista, a proto vás unesla společnost přátel hudby a napojila vás na jeho krevní oběh. Ředitel nemocnice vám řekne, že kdyby věděli, že se to stalo násilím, nenapojili by vás k němu. Ale kdyby došlo k odpojení nyní, houslista okamžitě zemře. Bude to prý trvat jen 9 měsíců. Jste povinn souhlasit?
Jana: Kateřině [IP: 193.164.143.234]
Kéž to jednou vrátí zase svým dětem :-) a díky za milá slova. :-)
Katerina Tuha (nick): pro pani janu.. [IP: 88.86.125.110]
Jani, mamka (je-li vse jak ma bejt), by vas milovala, i kdyby jste byla kdovijaka :-)).. kdyz se mi narodila mala a mela bejt "debilni", rekla mi kamaradka (vs vzdelana), ze by ji dala do ustavu.. strasne me nasr*** .. jak jsem ji v ty dobe milovala, oci bych ji vyskrabala a kazdymu, kdo by mi ji chtel vzit :-).. matka dokaze svoje dite milovat bez podminek.. jsou "nase".. a i kdyby nas mely nase deti utrapit, do poslednich dni budeme doufat, ze se vzchopi.. patrej k nam :-)).. a ja se na vas preci vubec nezlobim.. jenom vim, ze to mate takhle pro me "jinak".. kdybych na vas polozila ruce.. citila by jste s cim k vam jdu :-).. ale nechcete to.. nezlobim se.. vy jste o lasce a to je pro me to nejpodstatnejsi.. ;-)* a jste "maminka jako vysita" ;-), kez vam to jednou vase dite vrati.. tuha :-)
Jana: Kateřině [IP: 193.164.143.234]
Nezlobte se na mě, že tomu nevěřím; spíš se opírám a chabé znalosti psychologie (vyčtené vesměs z populárně vědeckých knížek a ženských časopisů) a prostě znám normální lidské pocity. Mohl za tím stát známý jev zvaný deprivace (nebo něco na podobném principu). On je to přece jen strašlivý šok, když někdo blízký (dokonce nejbližší) se najednou z ničeho nic upadne do takového afektu a začne chovat jako něco mezi epileptikem a raněným zvířetem. Jistě, vyléčili mě z toho ... ale ten, kdo byl u toho v bezprostřední blízkosti, tím byl chtě nechtě poznamenaný taky. Akorát jsem doufala, že ne napořád. (vzlyk)
Naštěstí mámu to nepoznamenalo vůbec ... snad proto, že byla psychicky silnější, snad proto, že jako zdravotnice lépe věděla, co a proč se děje, snad proto, že to byla máma ...
Katerina Tuha (nick): Pani Jane.. [IP: 88.86.125.110]
dost jsem se nad tim zamyslela.. co a jak.. mezi vami to je preci jasne karmicky.. coz pochopim ja, vy ne, protoze tomu neverite.. ja vam tedy jenom muzu rict, ze je mi to lito.. ale pokud nechcete, pomoct vam nemuzu.. a jenom drzim palce.. mejte se krasne..tuha..
Jana: Kateřině [IP: 193.164.143.234]
Tak já vám to napíšu znovu ... nechci, aby to vyznělo špatně, je opravdu těžké o tom psát ... ale před tím, než se ta hrozná věc stala, mě táta respektoval, důvěřoval mi, zkrátka bral jako svou dospělou dceru, jako sobě rovného člověka. Avšak po tom, co se to stalo, ve mně už provždy viděl jen pacienta v domácím léčení, jak jsem psala. Přestal mi věřit, bral mě jen tak nějak napůl vážně, jako by nade mnou zlomil hůl. Nevěřil, že se z toho někdy dostanu, nemyslel si, že se někdy vdám, že budu mít děti, že budu šťastná. Jistě, ten záchvat byl otřesný a musel to být pro něho šok, ale přece - trvalo to jen jeden den. Jeden jediný mizerný den, který navždy poznamenal můj život. A chudák můj táta to měl asi po zbytek svého života před očima.
Už nikdy se na mě nedokázal podívat tak jako předtím. A nezměnilo se to ani po letech. Jistě, v prvních letech, které po tom následovaly, se to ani nemohlo změnit, protože jsem prodělávala PTSD a po miniaturních krůčcích se učila od začátku znovu žít. Ale tátův přístup ke mně se nezměnil ani tehdy, když jsem se uzdravila, ani když jsem měla svatbu a vedl mě na radnici, ani když se mi narodila dcerka a já byla naplněná štěstím. Pořád o mně tak nějak podvědomě pochyboval a to mi kalilo radost. Chtěla jsem, aby byl na mě hrdý, a všemožně jsem se o to snažila. Často jsem si tenkrát zvala rodiče v neděli na návštěvu, pokaždé jsem vzorně uklidila celý byt, uvařila něco dobrého, oblékla malou do nejpěknějších šatiček a prožívala každý takový den, jako by to byl svátek. Tátovi jsem později důležitě vyprávěla i o své práci (i když jsem žádnou velkou kariéru nikdy neudělala) a později svým stárnoucím rodičům pomáhala, jak jsem mohla ... kdykoli něco potřebovali, udělala jsem to pro ně ihned ... aby táta viděl, jaká jsem silná žena, hodná dcera a vzorná matka. Ale bylo to málo platné ... v tátovi byl pořád jakýsi stín pochybností a i když on sám navenek nedával nic znát, dobře jsem vycítila (to žena vždycky vycítí) že mě prostě nebere.
Potom byl nemocný, měl rakovinu, byl v nemocnici a už se vědělo, že brzy umře. Chodily jsme za ním s mámou skoro denně; myslela jsem, že aspoň umře klidně a s pocitem naplnění, vždyť viděl svou dceru šťastně žít, viděl i vyrůstat vnučku a její první krůčky, věděl, že po něm na světě něco zůstalo a že ve svých dětech a jejich dětech bude žít dál (jak my ateisté věříme), ale on příliš klidně a usmířeně nevypadal a já jsem měla pak hodně dlouho pocit, že za to můžu. Když jsme za ním s mámou naposledy přišly, poslal nás po chvíli pryč, že nechce, abychom ho viděly umírat. Neodvážily jsme se jeho poslední přání odmítnout a tak jsme se s ním rozloučily a odešly ... a druhý den nám z nemocnice oznámili, že zemřel.
Katerina Tuha (nick): pro pani janu.. [IP: 88.86.125.110]
Jani, to vlakno je strasne dlouhy a ja to tam nenasla.. ale nemohl mit vas tatka pocit, ze vas dostatecne neochranil? ja bych ten pocit mela.. ze jsem vas nenaucila ubranit se, pac nekdy rychly nohy nestaci.. a tak se odcizil?.. lidi spolu musi mluvit.. kdyz odejdou ty zhavy emoce.. nejhorsi je nechavat to v sobe spat.. toto byl pro me sokujici film http://www.csfd.cz/film/8212-8-mm-8mm/ tohle je teda "jina liga" a kdyz jsem to videla prvne, byla jsem v soku a prorvala jsem zaver filmu... nicolas cage mel vsechny ty emoce ve vyrazu tvare.. rysy tatky ochrance.. rytire.. kterej se postara o to, aby to ti lide uz delat nemohli.. zase jsou za tim prachy.. moc.. manipulace..chtic a uchylnej.. jsem mirumilovnej clovek.. ale kdyby se toto stalo mne.. moji dcerce, synkovi.. asi bych se takhle zachovala taky..prestoze vim, ze bych si to karmicky odtahla.. deti jsou nase.. radost, starost.. nikdy neni jisty co nam z nich vyroste.. a presto.. milujeme je :-).. jenom maminka zaziva pocity jako Buh :-).. da zivot.. a miluje bezpodminecne.. kdyz je to tak, jak to ma bejt :-) .. preju vam krasny vecer.. tuha :-)
Jana: ještě Kateřině [IP: 193.164.143.234]
A dnes ... dnes je mi dvaapadesát, rodiče už nemám, s manželem budeme slavit 20. výročí, a naše holčička je dospělá. Kdykoli ji vidím (jak je mladá, krásná a bezstarostná), vzpomínám na sebe a mívám obrovský strach, aby se jí nestalo něco podobného.
Jana: Kateřině [IP: 193.164.143.234]
Káťo díky, je to milé ... ale já na tyhle věci nevěřím. Já doopravdy věřím jen tomu, co se buď dá dokázat, anebo co sama cítím.
Ta hnusná záležitost mi zničila v podstatě celé mládí, protože trvalo celých 7 (!!!) let, než jsem se z toho úplně vzpamatovala a začala zase plnohodnotně žít. První rok jsem byla u psychologů jako doma (posttraumatický syndrom - velmi těžký a vracející se), potom jsem tak nějak začínala fungovat, ale šlo to pomalu a těžko. Nenáviděla jsem celý svět, deprese střídala sebelítost (což je podle mě ten nejhorší mor lidské duše), a tak chorobně jsem nedůvěřovala všem lidem, že jsem prakticky vůbec nedokázala udržovat žádné mezilidské vztahy a byla tak úplně sama, uzavírala se do sebe. Vždyť další dva roky trvalo, než jsem byla schopná mít třebas jen kamarádku! Natož partnera; to trvalo 5 let, než jsem se dovedla podívat na muže bez nějakých negativních emocí. Ale ani tak se mi dlouho nedařilo navázat vztah. Naštěstí jsem pak potkala svého muže, který ten poslední rok a půl protrpěl se mnou a po malých krůčcích mi pomáhal se z toho vyhrabat, i když jsem mu naprosto vůbec nic neusnadnila (či spíše ho všemožně trápila). Neodradilo ho to ... a pak se jednoho krásného dne ledy prolomily a já se do něj (po roce a půl prapodivného vztahu) skutečně zamilovala a pochopila, že on mě miluje od samého začátku. A když jsem se pak po třicítce vdávala, cítila jsem se jako vysvobozená princezna z pohádky.
Pak přišlo dítě (holčička) a takřka nic mi nescházelo ke štěstí. Ale přece: Ten můj psychotický záchvat krátce po znásilnění (co jsem tak detailně popsala v tom starém vláknu) nenávratně narušil vztah s mým tátou, který se nikdy nedokázal vyrovnat s tím, že se mi to stalo, ale ani po těch 7 letech uvěřit, že už je to pryč. Už nikdy se na mě nepodíval tak jako dřív. Pořád, až do své smrti ve mě viděl jen něco jako pacientku a ne dceru. Nikdy mi to samozřejmě neřekl, vždycky dával najevo že mě má rád, ale přesto už vždycky jsem z něho cítila takovou divnou, podvědomou nedůvěru a odtažitost. Přečtěte si kdyžtak ještě jedno staré vlákno, tam je o tom víc. Chce se mi brečet, jen si na to vzpomenu. :-(
http://www.svobodavolby.cz/?a=6&id=1075
Katerina Tuha (nick): pro pani janu.. [IP: 88.86.125.110]
uf, ja si to precetla a kdybych tu mohla psat vulgarne.. tak to tu zarvu z plna hrdla.. jak mi je tezko.. jani, prosla jsem si taky svym.. a nebejt ezoteriky - duchovna, kvuli kterymu by lidi meho razeni v davnych casech upalili.. nepobrala bych spoustu veci.. ale k tomu clovek musi dozrat, projit si kalamitama.. a musi narazit na lidi, kteri mu otevrou oci.. a spousta veci mi secvakla.. psychiatri.. psychologove, dokazou spoustu.. zazila jsem sama na svoji kuzi sedet v ordinaci.. ale to bylo stejne o tom, ze clovek musi pochopit spoustu veci sam a sam je musi prijmout.. teprve az duchovno otevrelo jinou komnatu a nahlidla jsem do minulych zivotu.. nasla jsem tam spoustu odpovedi.. na to, proc se nektere veci udaly.. a teprve potom jsem s tim mohla pracovat naplno.. nejde sedet riti na dvou zidlich i kdyz nas k tomu zivot pozemsky nuti.. sedi se pak spatne.. nekleju tu a nezaklinam, prestoze to funguje a cim vetsi sila myslenky, tim snadnejsi to je.. ja jsem tenkrat vyrkla vuci tem osobam strasny veci.. a ono se to naplnilo.. neletela jsem na policii.. nerekla jsem to doma.. a diky Bohu to bylo bez nasledku... ti dva dostali co proto.. a neziji pekny zivoty.. byla jsem mlada.. dneska bych to resila jinak.. zlo se nekde ve vesmiru odrazi.. zlo napacha a ono se to cloveku pak vraci.. pak je tedy logicke, ze vysilame-li nekam lasku, zlo neguje a potrebuje-li nekdo nasi pomoc.. tak tu pomoc dostane :-).. musela jsem poznat to spatny, abych se chytla toho dobryho.. Boha.. je tu s nami.. a miluje nas vsechny.. dokud ty sramy v dusi nepobereme i po duchovni strance.. je to jenom zasunuty.. a bud to nekdo tlumi praskama.. ci chodi na psychologii, kde ho smeruji nakym smerem a nebo pije ci bere drogy.. nejlepsi reseni je vzdy v kazdym pripade propojit vse dohromady, tim myslim lekare a alternativni pristup.. a dostat se tak z brani prasku.. a nahlidnout tomu pod poklicku.. vidim co mam.. ctu to co mam.. potkavam lidi, kteri do myho zivota patri.. "konecne" a je to pro me silena uleva.. nechci rikat, ze neresim problemy, kdo z nas je nema?.. nikdo z nas nema vse.. narodili jsme se sem pro lasku.. ne proto, abychom mamonili a to podstatny nam uteklo.. jsou tu dany pravidla.. nekdo je bere tak, ze zakazy jsou od toho, aby se porusovaly.. a ze zbori nekomu zivot? inu.. spousta lidi si s tim hlavu nedela.. a jak pomoci sobe?.. zahojit, milovat svoji dusicku.. musim nejdriv milovat sebe, odpustit sam/sama sobe.. abych byla rada na svete.. protoze ani vy..ani ja.. ani jine zeny.. deti atp.. nikdo z nas neudelal nic spatnyho, aby se tohle udalo.. prestoze se to muze odehravat na zaklade udalosti z min. zivota.. muzu to vse zvratit.. muzu s tim neco udelat.. muzu odpustit sobe i tem druhym.. protoze jsem zrout a kontejner :-).. a jidlo je pro me rozkosnej zazitek (nekdo radsi soulozi, ja se radeji nazeru).. natrefila jsem na knihu od doreen virtue a ja ji zboznuju.. http://www.kosmas.cz/knihy/138001/zbavte-se-svych-kil-bolesti/ tu jsem prvne v zivote dostala navod jak zabrousit do mych bolesti.. a tyto bolesti se nemusi projevovat zravosti.. muze jit podle me i o opak.. i jiny projevy.. hltala jsem ji a ted jsem ji pujcila moji kamaradce, je to mlada holcina a ja pevne verim, ze ji to pomuze.. podepisou se na nas jako na detech zprvu rodice, rodicovstvi se jede hned nacisto.. pak potkame behem zivota spoustu lidi.. a nekdo nasima zivotama jenom projde.. pokud o to clovek stoji.. chce jit svoji cestou a hleda odpovedi a poprosi o ne.. dostane je..i pomoc.. jeste se mi nestalo, ze by se mi nedostalo pomoci.. nevim, jak jste vse zpracovala.. jak vam je.. ci to stale vyplouva ven.. kdyby jste chtela.. muzu vam pomoct, jestli mate zajem.. nechci za to nic.. vsak bychom si jenom napsaly neco v mailech a neco bych vam poslala.. neco, co je tu pro nas vsechny a zadarmo.. v poslednich dnech byl nekdo me blizkej (2 osoby) na dne.. a pomohlo to.. nekoho jsem polecila na dalku.. nekomu jsem poslala symboly a naucila jsem ji, jak s tim zachazet.. :-).. nekdy jsme v situaci, kdybychom nejradeji zavreli oci.. a uz se rano neprobudili.. nevime co s nami bude dal atp.. a doba je dneska tezka pro vsechny az na maly procento vycuranku... takze jestli mate zajem, muzeme si popsat, nechte mi tu na sebe mail.. nejde o magii.. zaklinani.. jsou tu s nami andele, archandele a hlavne Buh.. nikdy nejsme sami.. kdybychom vsichni meli tu moc a mohli bychom to videt.. co se okolo nas pohybuje :-))).. asi bychom valili bulvy :-)... nechci soudit a nemam pravo soudit nekoho, kdo sel na potrat.. to nejde.. ja nejsem zodpovedna za nici zivot a od toho tu mame svobodnou volbu.. mame kazdej svuj rozum.. svoji karmu, ktera se propleta s jinejma :-).. at si kazdej dela v tomhle smeru co chce.. stejne si to vyzere jenom on sam/sama.. je dulezity v beznym zivote pouzivat antikoncepci, abych neresila nechteny tehotenstvi zbytecne.. vsak ten kondom stoji par svestek.. ale znasilneni je neco jinyho.. to BOLI!... pokud se mi neozvete.. verte tomu, ze ve svych energiich ma kazda z nas to dite porad u sebe.. a jestlize jsem to holt nezvladla, tak to prte poprosim za odpusteni.. at mi promine.. a tim se mnohe zmeni.. pac kdo z nas je bez chyb?.. jenom Buh nam kazdymu zvlast na konci nasich dnu vse podtrhne a secte.. a jemu usi nenakrmime.. 24hod denne nas snima.. a sex tu mame pro radost.. stejne jako hudbu.. obrazy a jiny umeni... prislo by mi to jako pokrytectvi.. nutit nekoho do tehotenstvi a materstvi ci k adopci a byt v situaci, ze mu nemuzu pichnout... i kdyz ja jsem jinyho nazoru.. nemam pravo nekomu vnucovat moje pravidla.. manipulovat s jeho zivotem.. a vzit tak zodpovednost na svoje bedra.. jestlize lidi neveri tomu, ze min. zivoty existuji a pravdepodobne nas cekaji dalsi.. ze je to o lekcich tu.. tak zivot spesne prozijou.. timhle vas do niceho nelamu.. verim tomu, ze vy sama si vse zvazite.. jestli se mi ozvete ci ne.. v kazdym pripade.. vam posilam kus lasky :-).. mejte se krasne, tak, jak potrebujete .. na zaver dodavam, ze spasitel uz tu byl :-), nechci si na nej hrat.. bud si v energiich sednem.. a nebo ne.. ale tu pomocnou ruku nabizim.. jinak i vsem ostatnim preju krasny den.. venku krasne sviti slunicko.. at nam prohreje duse i srdce :-) tuha..
Katerina Tuha (nick): pro kyticku :-) [IP: 88.86.125.110]
kyticko.. to fakt dekujte :-).. i kdyby to bylo bez nasledku.. ten zazitek by se s vami tahl jako smrad do konce vaseho zivota.. i kdyz to clovek zasune nekam hluboko do mozku.. stejne to jednou za cas vyplave.. je to jako vred..kterej jednou za cas vyplave.. a bez leceni duse jako takovy.. se to nezahoji.. preju krasny den :-) tuha
Jana: [IP: 193.164.143.234]
Mně bohužel ano. Je to mu již více než čtvrt století, ale zapomenout na to nemohu dodnes. Koho zajímají podrobnosti, nechť si přečte tohle staré vlákno:
http://www.svobodavolby.cz/?a=6&id=945
Kytka: Kateřině [IP: 213.192.60.26, další niky: Kytíí]
Myslela jsem to jako analogii ke znásilnění, aspoň že někomu to tady došlo :-) ne ne, díkybohu mě nikdo neznásilnil
Katerina Tuha (nick): pro kyticku :-) [IP: 88.86.125.110]
kyticko.. tohle je podivnej priklad.. prirovnala bych to ke znasilneni.. nebo jak jsi to myslela?...... prosim te, tebe nekdo znasilnil?.. ty jsi otehotnela timto zpusobem? tuha
Kytka: Katarině [IP: 213.192.60.26, další niky: Kytička,Kytíí,Kytííí,David]
Já bych spíš řekla, že tys to nepochopila a proto se můj příspěvek snažíš shodit. Zkus přemýšlet, třeba ti to dojde :-)
Katarína: kyticce [IP: 212.158.129.78, další niky: kristina,máma]
Zase Tvá oblíbená metoda míchání jablek a hrušek.
|
 |
NEPŘEHLÉDNI!
FILM: NĚMÝ VÝKŘIK
Lékař vysvětluje, co se děje při umělém potratu.
FOTO: VÝVOJ ČLOVĚKA
Víš, co se s tebou dělo od početí do porodu a jak úžasný byl tvůj vývoj?
INFO: METODY POTRATŮ
Víš, jakým způsobem byli usmrceni ti, kteří byli "nechtění"?
INFO: REKLAMNÍ BANNER
Chceš pomoci zpropagovat tyto stránky?
|
|
